Úvod

Upozornění. Ještě pořád jsme v začátcích a snad ještě dlouho budeme, protože když člověk přestane začínat, začne končit.

Kapelní kronika

Jak a proč jsme se dali dohromady si přečtěte ve vyprávění o začátcích podle Doda, Olega, nebo Stěpa

První zkouška 30.12.2000

30.12.2000 je významné datum. ten den byla první zkouška Drsný stěny. Konala se v kotelně u Olega v práci na Letkovské obalovně. Kromě členů kapely tam byl i náš nejskalnější fanda Filip. Odmítl s námi hrát, ale vydržel nás poslouchat skoro tři hodiny, za což mu patří můj obdiv. Tehdy to vypadalo asi tak, že Oleg řezal do bicích jako kdyby mu něco udělaly, Stěpo hledal první akordy a já do toho sem tam brnknul. Už si nevzpomenu, jakou písničkou jsme začali, asi to bylo Jedna,dvě ale krk bych za to do ohně nedal.

V Letkově jsme přečkali několik ( asi dva ) měsíců. Trénovali jsme na kytáry doma a Oleg žhavil bicí denně po práci, takže na každé zkoušce překvapoval svými výkony. Nikdy neměl tolik přesčasů jako v té době. Bohužel obalovna byla hlídaná a my potřebovali zkoušet i o víkendech a s tím měl Oleg problémy. Tak nastal přesun do nového místa. Začali jsme zkoušet u Doda na zahradě v rozestavěném baráku. Mělo to spoustu nevýhod. Hlavní byla hrozná zima, protože se nedalo zatopit. Viz fotky ze Sence. Taky jsme museli pokaždé všechno vybalit a po zkoušce zase složit do sklepa, kde bylo vlhko. Je pravda, že toho vybavení zase nebylo tolik. Vlastně jen bicí a dvě komba. K výraznému zlepšení došlo až v červnu, před prvním koncertem.

Koncert č.1. - 15.6.2001

No, spíš první vystoupení před veřejností se konalo u nás na zahradě a hned pod širým nebem, takže Oupn ér. Dodo měl narozeniny, byl sud, guláš buřty atd. Pozval pár kamarádů a protože už nám hraní celkem šlo domluvili jsme se, že zahrajem na rozjezd akce. Jenže zahrát to není jen tak. Když nemáte aparát tak sice zahrajete, ale publikum z toho moc nemá. Tak koncertu předcházel nákup a úprava beden, mišpultu, zesilovače, a mikrofonů. Nakonec jsme toho stejně moc nenahráli. Stěpo při druhé písničce přetrhnul strunu, a když to zopakoval ještě jednou po páté skladbě, neměl už náhradní struny na výměnu. Zahráli jsme teda ještě jeden kus, který odehrál na pěti strunách (Stěpo je tak dobrej, že to nikdo nepoznal) a skončili jsme. Od té doby má Stěpo asi pět náhradních sad a jako naschvál nic celé léto. Hrál a hrál a nic nepřetrhnul.

Nymburk 22. - 24.6. 2001(č.2.)

Je těžké říct jestli Nymburk byl úspěch nebo neúspěch. Celou sobotu jsme se snažili vytvořit aspoň trochu solidní nahrávku ve školním studiu. Musím ocenit trpělivost hlavního zvukaře Michala, který přijel po flámu, a přesto byl ochotný se s námi dost dlouho mořit. Nahrávání se totiž moc nedařilo, musím přiznat, že chyba byla spíš v nás, ale poprvé je vždy poprvé. O to větší bylo naše překvapení, když nám to druhý den na koncertě hrálo skoro samo. Písničky se kterými jsme se den předtím bezúspěšně mořili jsme odehráli jako víno. Škoda jen, že nepřišli žádní místní fandové, kteří to naslibovali. Jak jsme zjistili dodatečně může za to druhý zvukař Pavel, který sice celý víkend v Nymburce zorganizoval, ale pak se za nás styděl a prostě před fanoušky a příznivci zatloukl, že hrajeme. Naštěstí přijeli fanoušci z Plzně a zachránili koncert. Ten byl efektní i díky bohatému světelnému parku, kterého se ochotně ujal Honza ( ano, ten se kterým jsme se vsadili ) a musím uznat, že to co dělal se světly bylo neuvěřitelné. A to ani nevím, jak jsme vypadali z hlediště. Kdo tam byl, tak ví, kdo ne, může se stejně jako já podívat na obrázky. Nicméně malá návštěvnost nás zklamala. Odjezd z Nymburka byl proto trošku rozpačitý a Pavel má u nás za ty fanoušky velký černý puntík.

Léto 2001

Bohužel následovala nucená pauza, protože o prázdninách nebylo kde zkoušet. Vynahrazovali jsme si to tím, že jsme obráželi hospody a bigbíty (kvůli inspiraci) a každý trénoval sám. Jen příležitostně se podařilo uspořádat zkoušku. Zato soustředění na konci srpna stálo za to a přineslo svoje ovoce. Natěšení jsme se vrhli do zkoušení a během mála dnů jsme měli několik novinek, které byly sice trochu jiné, ale možná i lepší než dosavadní písničky. Všechna příprava byla důležitá, protže jsme se chystali na září a říjen, kdy měly být dva koncerty.

Horažďovice 29.9.2001(č.3.)

Vystoupení v Horažďovicích domluvil Stěpo. Jáchym (Stěpův bratr) slavil svátek, a Markéta (sestra) narozeniny. Pořádali sud, sezvali spoustu známých a už jim chyběl jen pořádný Live bigbít. Ten jsme obstarali my. Nejdřív jsme si ale museli uklidit sál a postavit pódium, tak jsme vyrazili raději už o den dřív, abychom všechno stihli. Taky jsme sestrojili ďábelský osvětlovací park z domácích lamp. V sobotu jsme pak montovali techniku a ladili ozvučení. Byl tam s námi zvukař Pavel a na zvuku to bylo poznat. Jeho přítomnost nás zachránila ve chvíli, kdy jsme objevili nedostatečně dlouhé kabely od všeho možného a bylo potřeba rychle nakoupit materiál a udělat nové. Honza se ujal opět role osvětlovače, i když tu měl mnohem míň práce než v Nymburce. Díky tomu mohl rozšířit počet lidí na parketu, a myslím si, že to udělal docela rád. Bohužel se nám nastydnul basista a zpěvák v jedné osobě a byl poněkud hlasově indisponovám. I když se snažil a ládoval do sebe kapky, prášky a kloktadla horem dolem na výkonu to bylo ze začátku malinko poznat. Pak když se rozjel, bylo už všechno v pohodě, až na to že asi dvakrát upadl. To však neměla na svědomí rýma nebo bolest v krku, ale přehnaná léčba pomocí piva. Sud se totiž narážel už odpoledne a Dodo prášky něčím zapíjet musel. Před zahájením si sice alibisticky nechal uvařit čaj a dokonce ho i vypil, ale pak hojně konzumoval během hry i během přestávek a to se projevilo horší stabilitou. Vystoupení mělo nakonec takový úspěch, jaký nikdo z nás něčekal. Dokonce z plánované hodiny a půl byly nakonec hodiny tři a fanoušci stále neměli dost. Skončili jsme právě včas na poslední pivo v sudu a další zábava se táhla dlouho do noci. To už sem však nepatří. Ráno jsme všechno sbalili a odpoledne vyrazili domů. Že v Horažďovicích byla skvělá atmosféra dokazují i fotografie, které pořídil Jáchym během produkce.

Kapsa 13.10.2001(č.4.)

Jak můžete zjistit z již neaktuálního přehledu koncertů, naše zatím poslední exhibice byla v plzeňském klubu Kapsa. Velice nás potěšila hojná návštěvnost, Kapsa doslova praskala ve švech a výčepní měl plný ruce práce. Měli jsme trochu problémy s nazvučením, a už pracuju na tom, aby se to neopakovalo. Náš zvukař Pavel to má do Plzně daleko, ale snad se mu podaří příště přijet.
Začali jsme hrát na čas tzn. asi pět minut po půl deváté. Přes předchozí upozornění některé dámy téměř okamžitě po začátku nasměřovaly své kroky k toaletám. Nevím jestli to bylo naší produkcí, ale jediná cesta na dámské toalety vedla přes pódium, takže jsme občas byli na pódiu i v pěti. To ovšem nevadilo, jen já jsem byl osočen zbytkem kapely, že jsem si své místo vybral jen kvůli tomu, aby se všechny holky musely protáhnout kolem mě.
V první části jsme měli poněkud problémy. Tréma si vybírala svou daň, každý to dost kazil, Dodo si pletl text, ale údajně to nebylo moc poznat. Hrát před prázdným parketem není nic příjemného, a nikomu se "do kola" moc nechtělo. Teprve ke konci první série se objevilo pár skalních pařičů.
Po přestávce, kdy jsem na hojné připomínky publika musel poněkud upravit zvuk, se teprve publikum pořádně rozehřálo. Zábava se pořádně rozjela, a i my jsme získali jistotu, což se pozitivně projevilo nejen na zvuku, ale i na "obraze", protože jsme si začali dovolovat různé kreace před publikem. Rychlé písničky měli opravdu úspěch, novinku Žízeň si dokonce příznivci vynutili do přídavku, ale když jsme spustili ploužáky, taky se našlo dost těch, kteří "obejmuli své milé a ploužili a ploužili (možná i něco víc, ale do toho nikomu nic není).
Po druhé přestávce na pivo to teprve stálo za to. Ve třetí sérii už pařil snad každý kdo měl nohy a ještě se na nich udržel. Seděli jen notoričtí nepařiči, stydlíni a ti kteří slavili a lámali do sebe panáky (viď Filipe) škoda jen, že večer tak rychle uběhl. Poslední tramvaj byla signálem k odchodu pro velkou část fanoušků, ale i pro nás, a tak jsme zabalili co se dalo a konečně přestali pít a začali chlastat se zbytkem těch nejvytrvalejších.
Ani si nepamatuji, kdy jsme opustili Kapsu, ale domů jsem došel až nad ránem. Na závěr potěším všechny příznivce. V Kapse jsme hráli poprvé, ale určitě ne naposledy.

Kameňák 7.12.2001(č.5.)

Ještě začátkem týdne to vypadalo, že Mikulášsko advední koncert na Kameňáku bude obrovské fiasko, při kterém se ztrapníme jak před publikem, hospodským, protože nás zklamala technika. Díky těmto starostem nebyly vylepeny ani plakáty a celá propagace se nesla v duchu "jo hrajem, ale nevim..." Nakonec ale vše dobře dopadlo a celý koncert se podařilo odehrát bez závad na aparatuře. Nazvučení bylo podstatně lepší než v Kapse. Bylo to dáno nejen lepší akustikou většího sálu, ale paradoxně to měl na svědomí i poruchaný mišpult, který nás na začátku týdne tak vyděsil. V pondělí jsme ho dali opravit našemu dodavateli nástrojů i aparatury - mému strýci. Nejdřív se tvářil beznadějně, proto ty obavy jestli vůbec zahrajeme, ale naštěstí se mu podařilo mišpult opravit, a dokonce tak, že hrál podstatně lépe než před poruchou. Díky tomu bylo vše slyšet. Jen v první části, byl trochu problém se zpěvem. Bál jsem se víc si přidat, aby mišpult vydržel naše nasazení.
Celý večer byl jen v naší režii, a tak jsme určili výši vstupného na lidových 20,- Kč a pověřili Radku vybíráním. Docela se činila a přestože přišlo míň lidí než jindy něco vybrala. Jak jsem uvedl už v průběhu koncertu částka bude použita na dobročinné účely a celá kapela se za ty prachy upraví dle jedné z převzatých písní (Vopijem se). Aby to bylo skutečně dobročinné budem se dobře činit. K publiku musím říct, že největší radost udělaly fanynky, které přišli v tričkách s logem kapely a podpisi na hrudi (co na hrudi přímo na ňadrech) a zdatně pařily, přestože některé měly zdravotní problémy a nebo přijely až z Prahy. Ačkoliv pařičů ubylo, ti nejvytrvalejší to zdatně doháněli, tak se hrálo dost dobře. Nevím, jestli se ostatní lidi nedostavili kvůli odlehlosti Kameňáku od centra Plzně, nebo jestli se profláklo, že se bude platit, ale rozhodně vzkazuju všem, kteří nedorazili "vaše smůla" a doufám, že ti, kteří tam byli moje slova jen potvrdí.
Tentokrát se nám rozjezd povedl podstatně líp než posledně, jen jsem asi udělal klukům čáru přes rozpočet tím, že jsem přehodil pořadí písniček. Svítil mi totiž do očí reflektor a tak jsem špatně viděl na seznam. Všichni to zvládli a tak nikdo nic nepoznal. Publikum se vydalo na parket už při asi třetí nebo čtvrtý písničce a já doufám ,že brzo budou vyrážet jako na Brutusu už při prvních tónecg 1-2. Druhá část byla hodně rychlá a taky dost dlouhá, i když mohla být ještě delší. Na konci byl samozřejmě ploužák a musím říct, že ploužících se dvojic přibylo. Jen pro nikoho z nás tří na pódiu zase žádná nepřišla. Snad příště. Při třetí sérii jsme přišli na to, že jsme dělali moc krátký přestávky a taky písničky jsme moc nenatahovali. Díky tomu došlo na přídavky po jedenáctý a hráli jsme asi do třičtvrtě na dvanáct. Až moc krátce. Příště s tím něco vyvedem. Když přišla po koncertu ta pravá žízeň, lidi začali prchat na poslední tramvaj. Tak jako obvykle pilo jen několik nejvytrvalejších. Ti ani přes veškerou snahu neudrželi spotřebu piva a jiných nápojů na patřičné úrovni a tak jsme byli chvíli před jednou vyhoštěni na mráz.
Doufám, že se koncert všem líbil a že se uvidíme na příštím. Na závěr musím dodat, že podobně jako v Kapse nás i na Kameňáku chtějí vidět znovu a co nejdřív. Uvidíme.

Ústí nad Labem 12.1.2002 (č.6.)

Tak konečně se dočkali i příznivci DS ze severu Čech. Po dlouhém vyjednávání se DS vydala na zatím nejvzdálenější místosvého působení. Dík za zprostředkování kontaktu patří Vaškovi z Ústí, který dohodil kšeft. Bohužel díky nedorozumění jsme s sebou zbytečně táhli bicí. Proto nesmím zapomenout poděkovat Romanovi a hlavně jeho tatínkovi, který ochotně zapůjčil své auto k dopravě kapely a instrumentů do Ústí a zpět. V Ústí jsme se setkali podle plánu a díky důkladné přípravě nebyl problém najít KD Corso a v něm klub Axel, kde jsme měli vystupovat společně s dalšími kapelami.
První šok, přišel ve chvíli, kdy jsme spatřili sál, kde se měl celý Mikrowoodstock odehrávat. V celý DS pořádně hrklo, protože něco takovýho jsme nečekali ani v nejdivočejších snech. My zvyklí na pódia velikosti kulečníkového stolu a taneční parkety, které zaplní už pět lidí jsme měli hrát ve "stodole",která si nezadala se sálem v plzeňském Jasu. Bohužel, díky organizačním problémům s propagací se nesešlotolik lidí kolik prý mělo. Přesto tam bylo diváků dost. Celá akce začala asi v šest hodin před prázdným sálem to pro první skupiny nebylo snadný, tak jsme byli rádi, že hrajeme až od 23:30 (předpokládali jsme, že se zábava rozjede, fšichni už budou nalitý, a třeba se budeme i líbit). Když jsme slyšeli první skupinu, asi nejen mě, ale i ostatním docela zatrnulo. Říkali jsme si: "Co tu děláme?!?!?!" Měli jsme dostatek času do vystoupení, tak jsme mohli sledovat všechny naše předchůdce. Naštěstí někteří hráli odlišné styly, tak to pro nás nebyla "žádná konkurence" Jak prohlásil Stěpo. Přesto odmítnul hrát všechna kytarová sóla. Myslel jsem, že si dělá srandu, ale nedělal. To se projevilo při koncertu, kdy jsem jeho sólo sice ohlásil, ale to bylo všechno, protože ho prostě nezahrál. Ondra byl jediný nedočkavý a těšil se jak si konečně zahraje na pořádný bicí.
Většina ostatních kapel hrála opravdu pěkně. Nejvíc se mi líbila Dlažební kostka, a Stará škola. Dokonce se dařilo dodržovat rozpis a tak se pomalu, ale jistě blížila chvíle, kdym mělo dojít na nás. Když ta chvíle přišla, nebylo to moc příjemné. Naštěstí nás podpořili fandové, kteří neváhali a přijeli až z Plzně. Při první písničce jsme se neuvěřitelně rozešli, že ostatním hudebníkům musela jít hlava kolem. Přiznávám se, že jsem se celou dobu modlil, aťuž je konec. Hráli jsme pouze rychlý kousky k radosti asi čtyř ústeckých punkerů, kterým nezahrála jejich kapela Houba. Snad jsme jim to aspoň trochu vynahradili. Hráli jsme jen: "TO NEJHORŠÍ Z TOHO CO NEUMÍME" (Jen pro znalce: Dámy, Žízeň, Ital, Pokoj, 3hroby..... atd.). Fandové pařili od začátku až do konce a při "Žízni" jsem dostal pivo na pódium. Snad jsme nezklamali ty, kteří se chtěli ploužit, ale na pomaláče prostě nebyl čas ani nálada. Nakonec nedošlo ani na koledu, tak si jí znovu zahrajem asi až na podzim. Naneštěstí (nebo naštěstí?) jsme končili po asi 30 min. ve chvíli, kdy jsme se teprve rozjeli.
Pro ústecký hudebníky jsme byli asi "velké překvapení" (myslim to ajronicky). Fakt nevím co čekali, ale určitě jsme očekávání předčili. Potvrdila nám to i reakce nejmenovaného muzikanta: "Byli jste opravdu DRSNÝ!!!!" No co, ať se líbíme nebo ne, hlavně, že si zahrajem. My víme, že se líbíme, když nás někdo bude chtít slyšet, tak si nás najde, nebo si nás pozve.

Na závěr perlička: Možná, že se rozšíří počet kapely o hostujícího saxofonistu z Prahy. Honza Š. prohlásil, že se asi začne učit na saxofon, aby mohl občas hrát s námi. Doufejme, že mu to vydrží!!!
A tady jsou dvě fotky.

Plzeň - Runway 31.1.2002 (č.7.)

Tak jsme opět hráli v Plzni. Klub Runway na Košutce přivítal DS skoro prázdný. No jo byl čtvrtek, tak nikdo nečekal, že bude našlapáno. Rozjeli jsme to chvilku před devátou, ale bohužel hned po první písničce nastaly technické potíže. Schodil jsem si mikrofon. a hlavně jsme zjistili, že z reproduktorů nad parketem, které byly dělané spíš pro pořádání diskoték a bez odposlechu se absolutně neslyšíme. To bohužel poznamenalo celý koncert. Musím se přiznat, že se nám velmi nedařilo. Přesto jsme dokázali zvednout pár lidí z publika, kteří se nás rozhodli v naší nešťastné situaci podpořit. I tímto způsobem bych jim chtěl poděkovat. Nešťastný začáteknebyl to poslední co nás postihlo a celý večer jsme se nějak nemohli z toho srabu vybabrat. Část koncertu se povedla, a myslím si, že chvíli jsme hráli jak nikdy předtím, bohužel nám to nevydrželo po celou dobu produkce. Nakonec jsme ani moc nepřidávali a končili jsme dost brzy. Zbytek publika aspoň bez potíží stihnul tramvaje a autobusy domů.

Plzeň - Kapsa 15.6.2002 (č.8.)

Tentokrát pauza nepřinesla fandům tolik novinek jako ostatní. Nehráli jsme kvůli jistému rozčarování po vystoupení v Runwayi. Poté jsme jsme se rozjeli do světa abychom se vrátili a s nadšením začali opět zkoušet. Kapsa byla zadostiučiněním pro všechny, které Runway zklamala. Koncert se vyjímečně povedl stejně jako v říjnu. Lidí bylo tentokrát míň. Že by na Drsnou Stěnu začali zapomínat? Navíc Ti, kteří přišli se na nás zřejmě domluvili a téměř všichni přišli jen "na poslech". Skoro nikdo nepařil, i když časem se nám podařilo pár lidí zvednout. Největší úspěch měla asi písnička, kterou jsme tu zahráli poprvé. Bohužel není naše, ale půjčili jsme si jí od skupiny BRUTUS - Dudák. Museli jsme ho přidávat a speciálně pro Jáchyma, který se nakonec jako jeden z mála na Dudáka neuvěřitelně rozpařil, jsme ho i trochu natáhli. Doufám, že na příštím vystoupení bude víc lidí pařit a taky bude trochu víc narváno. Musíme asi vylepit víc plakátů!

Horažďovice II. 28.9.2002 (č.9.)

Není jednoduchý navázat na tradici. Loňský koncert v Horažďovicích se vyjímečně povedl, a tak se celá kapela klepala trémou. Loni od nás nikdo nečekal žádný výkony a tak jsme překvapili. Protože jsme chtěli překvapit i letos nezbylo nám než se opravdu snažit. Vzhledem k tomu, že jsme od června až do poloviny září netrénovali nebyl to zrovna lehký úkol. Navíc byl celý koncert pojat jako benefiční akce na pomoc lidem postiženým povodněmi (Jáchym s Gábinou evakouvaní z Karlína), tak jsme nemohli zklamat. Fakt je, že nakonec bylo hlavní překvapení děsná zima. Proto jsme na rozdíl od loňska začátek moc nenatahovali a začali jsme skoro včas. Hned první písnička byla nová, a do budoucna by měla zahajovat všechny koncerty Drsný Stěny místo 1-2.
Bohužel na kvalitě hry i zvuku se projevilo to, že jsme začali bez zvuk zkoušky hned po Jáchymově úvodním projevu a celá první část tím byla poznamenaná. Přes Stěpovu kytaru jsme se neslyšeli a to mělo za následek spoustu kopanců, které jsme rozhodně neplánovali. Fandové nás naštěstí podrželi, a tak jsme první část nějak překousli. O přestávce, kdy jsme se domlouvali jak dál a po nutném doplnění tekutin, které jsme vypotili hrůzou z toho co předvádíme i přes hroznou kosu jsme se vrhli do druhý části s elánem a odhodláním napravit dojem, který jsme zanechali.
Začali jsme Nocí, která slavila úspěch v Kapse a tady si to zopakovala. Idalší písničky vyzněly dost dobře. Lidi se zvedli a pařili jak o život. To nás samozřejmě potěšilo a rozjelo. Stěpo prováděl své efekní výjezdy mezi pařící fanoušky a když přišel na řadu Dudák sedělo opravdu jen pár lidí. Není divu, že přestala být i zima a Pavel, který se ujal role osvětlovače a rozblikal maják, dodával celému vystoupení tu pravou "šťávu".
Lidi nejen pařili, ale i přes zimu pořádně chlastali a tak před poslední částí stačil dojít sud. Díky prozíravosti pořadatele Jáchyma, ale nikdo žízní netrpěl, protože lahváčů bylo dost. Přestože jsme přidali asi osm písniček, některým příznivcům to nestačilo a dožadovali se dalších. Vzhledem k nočnímu klidu a nekvalitní zvukovou izolaci, jsme ale museli končit už kolem jedenácté. Tak se nakonec lidi přesunuli k ohníčku, který se po asi hodinovém přemlouvání a rozfoukávání přece jen rozhořel. Sice slabší nátury nevydržely s nervama a šli spát, ale přesto nás tam zůstalo dost vytrvalců, kteří popíjeli dál. Pořád jsme čekali, kdy vyjde slunce, a ono nikde. Nakonec začal oheň skomírat, tak jsme se přece jen vydali do pelechů. Markéta, která se ujala role "postelové uvaděčky"(nebo ukladačky?) nás rozmístila. Už si jen matně pamatuju si že ve chvíli, když jsem usínal, říkala, že snad kromě dvou už všichni leží....

PS: Pavel nejen svítil, ale taky fotil

Mikulášská zábava - Kameňák 6.12.2002 (č.10.)

Kdy může být lepší mikulášská než na Mikuláše. Navíc to byl jubillejní koncert DS. Už desátý!!! Sál byl připravený, plakáty visely po okolí (i když ve městě vydržely tak maximálně do druhého dne), a my se těšili na Pravou Mikulášskou zábavu. V 20:28 jsme začali písničkou "už jsme tady", která se v Horažďovicích zrovna nepovedla. Rozjeli jsme to a pomalu jsme se nestačili divit. Nervozita, která obvykle poznamenala první část byla pryč. A dařilo se nám i dál tak, jak asi ještě nikdy. Hospoda Na Kameňáku se dá skvěl nazvučit a tak zmizely i potíže s tím, že neí slyšet zpěv, kytara nebo obojí. Písnička střídala písničku a nové uspořádání programu do čtyř částí s kratšími přestávkami se ukázalo jako šťastné řešení. Měli jsme dost času, protože na "Kameňáku" se dá hrát bez omezení třeba do rána. Zkusmo jsme vkládali průpovídky a mezi publikem měli mohutnou odezvu. V největší síle sice naše obecenstvo čítalo cca 20 lidí, ale i tak to stálo za to. Doufám, že jsme fandy potěšili novinkami, podle toho jak tančili tak bych řekl, že jo. Dokonce i uvedení "Satana" mimo pořadí s věnováním pro Radku k narozeninám mělo úspěch. Velkou radost nám udělalo i nadšení se kterým byly přijaty "Rybičky". V publiku nás potěšila také neznámá dáma, která sice pouze postávala u dveří, ale tvářila se potěšeně. Snad si příště půjde i trochu zatančit na ploužák, nebo pořádně zapařit. Na své si přišli i příznivci našeho externího spolupracovníka - básníka Jiřího Ptáka. Jirka mě před nedávnem obdařil další zásilkou svých básní, tak jsem recitoval především novinky. Čas utíkal ,hráli jsme až asi do půl jedný, kdy nás po přídavcích opustila většina obecenstva. Táhli jsme to ještě dál, a protože cestou domů se nám nechtělo do peřin, zastavili jsme se na chvilku v "Hifáči". Jen škoda, že chyběl náš "dvorní fotograf" Jáchym. Protože Oleg musí bubnovat a nemá čas na focení, máme jen pár snímků z konce zábavy a následného úklidu. Děkujeme všem, kteří dorazili.

Vánoční Bigpít - Božkov "Pod kopcem" 22.12. (č.11.)

Božkovská hospoda "Pod kopcem" je známá tím, že tam bývají dobrý bigpíty. Vystoupení Drsný Stěny nebylo vyjímkou. Na Vánoční Bigpít se sjelo plno lidí. Byli tam lidi z Prahy i z Nymburka. Navíc se přišlo podívat i mnoho kolegů muzikantů. Za všechny jmenujme aspoň dva zástupce (kytarista a zpěvák) ze skupiny Prorock. Byl se podívat i náš dvorní dodavatel hudebních nástrojů V. Grulich (Ervín) také muzikant. Byli jsme u něj totiž asi dvě hodiny před začátkem spravovat repráky, který jsme při nakládání protrhli a kupovali jsme nový mikrofon. Podle reakcí muzikantů, kteří nás slyšeli prvně, je Drsná Stěna opravdu mile překvapila. Musím napsat, že se nám hrálo opravdu skvěle, Bylo dobrý pivo a lidi trsali, takže Vánoční Bigpít se opravdu vydařil. Na své si přišli i příznivci Jiřího Ptáka, když Stěpo trhal struny a mě odešel kabel od zesilovače. Nové uspořádání programu, kdy hrajeme ve čtyřech sériích se osvědčil. Dokonce jsme museli výrazně zkracovat přestávky, protože jsme nestíhali odehrát všechno co bylo na programu. To se nám ještě nikdy nestalo a poprvé je to vždycky nejlepší. Museli jsme kvůli hluku skončit o půlnoci, ale dost lidí odešlo už na poslední trolejbus asi v 12:30. Jejich chyba, (velká chyba!) protože se připravili nejen o závěr vystoupení DS, ale i o závěrečnou pařbu, která se natáhla asi do půl třetí a byla skvělá!!!! Veselý Vánoce a koukejte chodit na DS i v roce 2003!!!!

U Slávy 28.3. (č.12.)

V životě by nás nenapadlo si U Slávy zahrát, ale byli jsme naverbováni majitelem a tak jsme neodmítli. Majiteli bylo upřímně jedno jak a co hrajeme. A tak jsme to rozjeli jako obvykle. Zvuk za moc nestál, "sál" byl dost malý a já se marně snažil dosáhnout obstojného zvuku. Oleg prostě ztišit nešel, tak jsem musel vytáhnout i kytary a zpěv, což se na kvalitě projevilo. Zvuk odrážel ze všech stran a ve výsledku byl slyšet jen "kravál". Snaha zlepšit zvuk se táhla celým vystoupením. Po první části jsme vypudili část stálého osazenstva hospody. Odešli s tím, že na DS už NIKDY! Naštěstí Ti, kteří přišli na Bigpít převažovali a naopak stále přibývali. Pár lidí se časem zvedlo i k tanci na miniaturním prostoru mezi stoly. Byl mezi nimi i sám majitel hospody, který nám nabídl "stálé angažmá" každý druhý pátek v měsíci. Musel jsem odmítnout, čímž jsem ho dost zklamal. Bohužel,když jsme byli v nejlepším, a už i zvuk se jakžtakž povedlo vyladit, začali si stěžovat sousedé na rušení nočního klidu. Tak jsme dohráli písničku a začali aspoň popíjet. Po chvíli jsme se rozhodli, že zkusíme ještě zahrát tišeji asi tři kousky. Oleg šimral bicí, my jsme kytary jen hladili a zpíval jsem bez mikrofonů (bylo to skoro Unplugged). Bohužel jsme se začali opět rozjíždět a protože hrozilo, že nás přijdou vypnout příslušníci Policie ČR, začali jsme balit. Publikum se začalo vytrácet na poslední tramvaj a trolejbus, a tak jsme nakonec popíjeli jen s hrstkou nejvěrnějších, ale zato pořádně a dlouho......

Kameňák 18.4. (č.13.)

Třináctý koncert byl pro DS opravdu smolný. O podobných věcech se špatně píše a tak jen krátce. Nepřálo nám ani počasí, když odpoledne začalo pršet. Přesto dorazilo pár nejvěrnějších, ale smůla se nás držela dál. Měl jsem pocit, že publikum na nás zůstalo spíš ze soucitu a proto, že se nikomu nechtělo do deště. Bavr Lokajíček z Odyssey taky jen nevěřícně kroutil hlavou. Prostě nám to nějak nešlo a k dovršení všeho jeden s pařících fandů upadl a zničil nám kytary. Konec špatný fšechno špatný Co psát víc. V podobných případech nechutná ani pivo....... .

Birthday párty Teplá 19.-20.4. (č.14.)

Po zkušenosti z Kameňáku jsme jeli do Teplý s obavama. Naštěstí jsme hráli až poslední a to nás trochu uklidňovalo V Teplý byla vynikající atmosféra, Všem, kteří nejeli můžu vzkázat jediný O HODNĚ JSTE PŘIŠLI ! ! ! Od začátku bylo solidně našlapáni, je vidět, že tahle akce má svůj věhlas. Kapely hrály skvěle a Drsná stěna rozhodně nezůstala pozadu. Na rozdíl od Kameňáku se nám dařilo snad všechno. Začali jsme sice až kolem třetí hodiny, ale lidi i přes pokročilou hodinu a neuvěřitelný množství vypitýho alkoholu pařili. Určitě k tomu přispěly i dvě nové posily DS, které vystoupili speciálně pouze v Teplý. Pokud budou fšichni souhlasit, možná si to někdy zopáknem, ale zatím nic podobnýho neplánujeme. Prostě měli jsme přímo na pódiu dvě tanečnice. Jak se snažili je vidět na fotkách. Přestože (nebo protože?) se jim zdařilo vypít ohromný množství piva (aby zahnaly trému) byly jejich taneční krace neuvěřitelný až ďábelský. Co napsat víc. Byli jsme to prostě skvělí. Odehráli jsme asi hodinu a třičtvrtě a pokud někdo odešel, tak to rozhodně nebylo poznat. Naopak nás publikum nechtělo pustit z pódia. Tak jsme vydrželi, dokud jsme vydrželi. Protože kolem pátý už začalo docházet i pivo a naopak se dostavovala únava, vyrazili jsme na zpáteční cestu. I přes pár zastávek, jsme dojeli bez nehod a s elánem se těšíme na další koncerty.

Miss AGRO 20.5. (č.15.)

byla prví příležitost pro DS, aby vystoupila v Praze. Sice se kluci museli trhnout dřív z práce, aby to stihli, a navíc jsme neměli moc natrénováno, protože se Stěpo vrátil z cest přd pár dny, ale snad jsme obstáli. Přes počátční zmatky s přípravou a časem vystoupení jsme vyrazili na pódium a po krátkém nazvučení odehráli všechno co jsme měli na programu. Přes déšť, který se na nás (s vyjímkou Olega, protože bicí byly krytý) spustil, jsme vydrželi a nenechali se vyhnat. Doufám, že jsme se studentům ZČU líbili, (podle informací sebraných hned po koncetu jo..) a rádi zase přijedeme. Samotná volba Miss AGRO kapelu zklamala, protože nejkrásnější kandidátka i přes velkou podporu nakonec nevyhrála, ale to je asi pravidlo všech voleb královen krásy a pod.

Horažďovice III. (č.16.)

Do Horažďvic už DS jezdí jako domů. Pokaždé nás tu čeká prima publikum, ale tentokrát tu na DS čekalo i překvapení. Hlavní organizátoři Miss AGRO přijeli i do Horažďovic. Údajně během Miss nerměli čas vychutnat si DS, a tak to chtěli napravit. Takovýhle zájem těší. Horší to bylo s načasováním bašty, protože dost lidí dalo ze začátku přednost žvanci než kultuře. .. :-)) Proto jsme netradičně začínali před poloprázdným sálem. Časem se ale solidně naplnil a lidi pařili jak o život. Jen tak dál. Z Horažďovic se stává krásná tradice a když ještě pár let vydržíme, bude ještě hezčí..... Jen víc takovýhle vystoupení..

Nymburk Open air 7.6. (č.17.)

Poslední dobou koncertujeme tak často, že ani nestíhám doplňovat záznamy. Proto se na Horažďovice podívjte do kroniky. V Nymburce nás čekala skvělé prostředí a akce dokonale připravená po technické stránce. Je vidět, že Honza Bělohradský je profík, a sestavil si skvělej tým, kde nechyběl fotograf, catering, a spousta dalších profesí. Vydařilo se i počasí, bylo jasno, sluníčko svítilo jak v reklamě na Bulharsko, horko bylo jak v slunečních lázních a pivo stoupalo do hlavy neuvěřitelnou rychlostí.
    DS měla před sebou těžký úkol. Ukázat všem, kteří ji slyšeli před dvěma lety a znechuceně odešli, že se opravdu VÝRAZNĚ zlepšila a že se dá poslouchat i celý večer, aniž by komukoli zkazila náladu. Vzhledem k tomu, že jsme se opravdu zlepšili a navíc se povedlo opravdu dobře nazvučit zpěv (kromě Stěpa, ale tam je problém spíš v interpretovi než v technice) i nástroje, bylo to pro nás snažší než se zpočátku zdálo. Venku se zpívá opravdu dobře a tak si všichni mohli plnými doušky vychutnávat i zpěv a hlavně texty. Velká část publika to taky dělala a hlasité komentáře a poznámky svědčily o tom, že se texty líbí. Vystoupení se velmi dařilo,a večer ubíhal neuvěřitelnou rychlostí. Když došlo pivo v sudu, brzy se objevil další, k tomu vynikající pochoutky, a báječná nálada. Za to vše patří ještě jeden velký DÍK organizátorům. Večer nezkazil ani malý technický problém s basou úplně na konci, kdy jsem Vonáska už jenom zpíval. I po koncrtu bylo skvěla a tak bych byl moc rád, kdyby se podařilo založit novou tradici koncertování v Nymburce.
protože....... NYMBURK JE LEPŠÍ NEŽ HAMBURK.....

Senec II. (č.18.)

Senecká zábava měla velikou nevýhodu, že se konala během velice studeného zářijového večera, což u zábavy pod širým nebem bývá vždy problém. Nezbylo než se zahřívat vnitřně, ale počasí bohužel odradilo i spoustů příznivců a tak publikum bylo skromnější než bývá u podobných akcí zvykem. Škoda, protože kapele se dařilo a ti, kterří přišli byli spokojeni. Občas se sice objevily nedostatky způsobené zimou, bojem proti zimě, nebo možná moooc dlouhou letní pauzou. Podle zprávy těch, kteří spěchali na Bílou Horu na poslední autobus, byla Drsná Stěna slyšet až za Čertovým mlýnem...
Doufám, že příště se nás sejde nejmím dvakrát tolik.....

Vánoce v Saloonu na Roudný (č.19.)

Ti, kteří vědí, tak vědí, že poslední vystoupení roku 2003 se odehrálo v Saloonu na Roudný v Plzni. V Saloonu hrála už ledajaká kapela, ale DS tam měla premiéru, která se opravdu vydařila. Všichni jsme byli nažhavený a tak měla tancovačka opravdu "grády". Už mezi prvníma písničkama se ozvala úplná novinka "KRAVAŤÁK" a přítomným opravdu kápla do noty....
I ostatní písničky nezapadly a naopak vynikly další tři novinky. Nevadilo ani, že u jedné z nich jsme do koncertu uměli pouze refrén, protože sloky jaksi nestačily vzniknout.... Kolem půl jedný už to bylo všem jedno a fakt se líbila. Musím zdůraznit strhující výkon exkluzivního hosta až z Prahy, který předvedl jak umí krotit klarinet. Osvětlení měl na starosti osvědčený elektrotechnik Pavel z Nymburka a zvuk jsme si opět obstarávali sami, protože zvukař se k ničemu neměl (byl opět přesunut na místo bedňáka a řidiče).
I přes poněkud horší srozumitelnost zpěvu (jo když si to neumím vyladit dobře mi tak!) na začátku vystoupení se všichni dobře pobavili a odnesli si od DS hezký dárek k Vánocům.....

U kakance - párty BC (č.20.)

Tak tenhle jubilejní koncert se nám moc nevyvedl. radši o něm moc psát nebudu, ale se skupinou Poitín už radši hrát nebudeme.... Zítra máme hrát v Horažďovicích, jestli to dopadne stejně, tak poteš votěž!

Horažďovice IV. (č.21.)

V Horažďovicích slavila Gábina vdavky a Jáchym ženitbu. Protože si jako novomanželata pořídili sud, dospěli k názoru, že by neměl chybět ani bigPít. DS hrála o 106, možná i o 107 v tradiční stodole, ale občas jsme si hráli jen tak pro sebe, protože fandy odtáhlo na zahradu jídlo. Jejich škoda, protože se nám dařilo dobře nebál bych se říct skvěle. Ve srovnání s Kakancem den předtím nebe a dudy. Nakonec ale podlehli kouzlu Bigpítu a DS všichni a pařili dokud jen mohli. Končili jsme dřív než obvykle, alůe zábava pokračovala dlouho do noci. Mimo jiné i sólovým vystoupením O. Kosmose na bicí.

U HONZÍKA (č.22.)

Kaktusářská alternativní zábava neboli KAZ
Po velmi dlouhé době vystoupila DS opět před veřejností. Po zkušenosti z května, kdy se nám U kance vůbec nevedlo jsme do další akce šli s respektem. Moje obavy navíc zvětšovalo to, že jsem pomalu , ale jistě přicházel o hlas. Naštěstí celá zábava proběhla k obrovské spokojenosti všech zúčastněných. DS hrála asi hodinu a půl a její vastoupení bylo skutečným vrcholem večera. Zahráli jsem jen to nejlepší co umíme a fakt jsme se dost líbili. Problémy se zpěvem se podařilo překonat a tak jsme se předvedli ve skvělé formě. Pevně doufám, že naše vystoupení zapůsobilo jako aperitiv a všichni vyhladovělí fandové dorazí na Vánoční Bigpít, kde dostanou pořádnej nášup!

Na Schodech (č.23.)

Po složitém a pracném ladění zvuku, který trvalo skoro celou první část jsme radši dali dřív přestávku. Pomohlo to a konečně jsme se rozjeli. dohráli jsme pár písniček a radši vyhlásili pauzu abychom mohli pořádně upravit zvuk. V rámci možností se povedlo a proto další části už byly bez potíží. Fanoušky pořádně rozehřál teprve panák na kaplu (jako vánoční dárek a trochu omluva za dlouhé ladění) a tak se přece jen zvedli a pařili dokud jsme hráli. Museli jsme přidávat a opakovat - Nejoblíbenější písničky večera byli Asfaltéři a Zmijovka, což je úspěch hlavně proto, že to jsou naše originální díla! Proto jsou jejich texty i v nové verzi zpěvníku

Božkov Pod kopcem (č.24.)

Dostal jsem hodnocení a popis od jednoho z fandů, tak ho uveřejním, protože lepší bych asi nevymyslel...
O víkendu jsem byl na koncertě DS v Plzni. Účast nebyla špatná - když nepočítám realizační tým kapely a obsluhu restaurace, nárazově se návštěvnost vyšplhala na 11 osob (Já už se do realizačního týmu kapely počítat nemohu protože měl ostrou premiéru i nový zvukař - Roman a na jedničku). Chtěl bych připomenout že necelých 20% bylo přespolních fandů tj. já a další člověk z Kralup. Koncert se rozběhl tak vo půl osmý a jako již tradičně po volnějším úvodu následovyly známé pecky jako Asfaltéři, Kravaťák, Zmijovka, inovovaný Ital z Libně (doplněn o Štěpánovo sólo) a něco převzatého od Brutusu. Po přstávce se mělo pokračovat s nezměrnou kadencí dále, ovšem po několika minutách byl koncert prakticky zrušen zásahem úřední moci Policie. Většina návštěvníků byla již v dobré náladě a při odchodu nahlas vyjadřovali svůj nesouhlas s úředním postupem. Celý koncert tedy vlasně skončil tzv. u zeleného stolu tj. u stolu v restauraci Pod kopcem kde se všichni nakonec dobře bavili....

Oslava 3x30 (č.25.)

Tři kámoši slavili třicetiny, protože jeden s oslavenců byl i Oleg, nemohla u toho chybět DS. Hráli jsme asi hodinu, ale stálo to za to. Horší byly přídavky po asi sedmi pivech, kdy se nedařilo zcela koordinovat nejen jednotlivé nástroje mezi sebou, ale ani zpěv. Totální konec byl způsoben úplným výpadkem textu, který postihl Šuhyse.

Předmikulášská besídka v Hifáči 1.12.

Kapela Laik potřebovala předskokana na svou PředMikulášskou besídku a jejich volba na DS. Měli jsme dvacet minut abychom se předvedli a snažili jsme se jak to šlo. Po vlažnějším začátk jsme to rozbalili se vším co k tomu patří. Fotky naleznete v galerii (mmch. je to první aktualizace fotek po dvou letech!) O celém vystoupení se objevila i celkem porobná zpráva na Hudbě v Plzni

Co bude dál?

Mrkni se na Program koncertů
Další program DS se stále projednává
Graphic by Mic comp.
Zpět na hlavní stránku